|
Sobota 26.8.2006
Magorman v Ráječku nepatří k příliš navštěvovaným akcím, ale kdo přijde, tak nelituje. Letos jsme si
s ním vyhráli ještě více.
V pátek věnovalo 15 lidí skoro celý den přípravě na hotovo, ale samozřejmě jinak začíná vše o několik
týdnů dříve.
Pro pořadatele začal „Magor“ v sobotu v osm ráno. V deset hodin byl odstartován „Rodinný závod“, který
je určen zejména pro místní, ale nějak nám na něj ráječkovští pozapomněli přijít. Některé děti přišly
bez rodičů, dospělí byli jen čtyři. Po startu se tedy rozjelo 8 dětí a 4 dospělí, aby absolvovali
symbolicky jeden 5,5 km okruh. Vše proběhlo v pořádku, bez úrazu a mohli jsme se věnovat vyhlášení
výsledků. Každé dítě bylo odměněno pořádnou dávkou fixů, zápisníkem, nálepkama, diplomem a památeční
keramikou. Nesměla chybět ani cílová fotografie a tímto byl „Rodinný závod“ uzavřen.
Schází hodina do startu hlavního závodu, kde čeká bikery 5 hod nepřetržitého ježdění na kole. Je
vidět hodně nových tváří a i mezi diváky jsou někteří, pro které je to v Ráječku první návštěva.
Naše pořadatelky napekly pro závodníky spousty perníků, koláčů a řezů, objevil se i napečený plech s
logem Magormana.
Ve dvanáct zaznělo „start“ a banda nadšenců se vydala na trať. Nečekalo je nic příjemného, protože
trať byla díky povodním nejhorší za celé čtyři roky. Průjezd posledního potoka jsme museli dokonce
upravovat, aby jej bylo možno projet. Nejhorší byl, ale výjezd do Karolína. Tady se voda vyřádila
nejvíce, ale neměli jsme sílu ani prostředky tento úsek opravit. Závodníci se museli tedy spokojit s
velice náročným výjezdem.
O to větší obdiv získávají všechny ženy, které se zúčastnily. Bylo jich celkem osm a měly stejné
podmínky jako muži. Polovina z nich jela dokonce kategorii jednotlivců, takže „magorky“ každým coulem.
Nemá cenu to dále rozebírat, klobouk dolů přede všemi, co se postavili na start.
Příští rok nashledanou.
Jak se to dělá:
Před startem ráno se musíte nejprve vzbudit. Rozvozit cedule po Ráječku a zatlouct směrovky. Objet
celou trasu a vyznačit ji vápnem, aby závodníci nezabloudili. Ve sjezdu označit nejnebezpečnější místa,
nebo se na to vyprdnout a rovnou objednat sanitku. Pak už jen stačí vyzvednout čerstvý chléb v pekárně,
nachystat stoly na prezentaci a může se začít.
Před tím, ale samozřejmě musíte nakoupit vše , natisknout na cedulky informace, zkompletovat stánky,
rozeslat propozice všude možně, akci nechat vyhlásit rozhlasem a pak už jenom čekat.
Jedna věta mě na závodech zaujala nejvíce. Řekl ji kamarád z Vysočan, který se přijel podívat.
Zněla: „Tohle kdyby jste udělali u nás, tak se vám ti lidi tady do toho údolíčka nevejdou“.
Tohle mu věříme, protože ve Vysočanech pořádáme každý rok triatlon a letos tam bylo několik stovek
lidí. Na Magora jich přišlo z Ráječka asi jen třicet.
Nevadí, ti co přišli, spokojeni byli.
Na přípravě závodu a jeho organizaci se podíleli:
Jiří Vyskočil, Tonda Juračka, Pavel Kupka, Zdeněk Přibyl st, Dominika Přibylová, Jiří Poky Pokorný,
Gábina Pokorná, Jiří Oskar Škaroupka, Jirka Hajdamach, Petr Hajdamach, Lea Panáčková, Aleš Přibyl,
Jana Přibylová, Zdeněk Přibyl ml, Martin Blažek, Martin Ševčík, Fana Němec, Katka Vyskočilová, Ondra
Valenta, Tonda Janíček, Leona Martinková, Jarda Martinek, Petra Neoralová, Lucie Menšíková, Aleš Horák,
Ilona Přibylová, Zdeněk Polák.
Celkem 27 lidí.
Ceny: diplomy, keramika, poháry, kosmetika, permanentky na spinning
V tombole: melouny a dva stany
Oskarova statistika:
Zúčastnilo se celkem 32 lidí (6 družstev a 14 jednotlivců).
Jednotlivci ujeli celkem 177 kol – 973,5 km.
Družstva ujela celkem 178 kol – 1958 km.
Dohromady najeto 355 kol – 2931 km.
6 krát se píchlo.
2 krát přervaný řetěz.
1420 krát se jelo přes potok.
Vítěz ujel 18 kol – 99 km – průměrná rychlost 19,2 km/h a vystoupal do výšky 2340 m.
Nejlepší družstvo najelo 17 kol.
Všichni účastníci vyjeli 7,83 krát na Mont Everest.
Celkem najeli všichni do výšky 69 km.
1 okruh měl 130 m převýšení. Změřeno jen podle mapy.
Psáno v
Cykloklub Kučera.
ZPĚT na hlavní stránku.
|
