|
Letní deštivá sobota v roce 2008
Každé město i dědina má mosty přes potok i přes řeky. Jeden z mostů v Ráječku je bezejmenný,
ale pro místní poměry stejně důležitý. Samozřejmě, že obejít bychom se bez něj svým způsobem
dokázali, ale nebylo by to ono. Je totiž hlavní a pohodlnou spojkou z Ráječka do lesa směrem
ke Karolínu, k Lenčáku, zkratkou do Rájce přes „smeťák“ a do Petrovic nebo do oblasti Boří.
V Ráječku existuje celkem 30 malých i větších mostů a mostků přes potok a tohle je jeden z
nich. Není to sice oficiální most, ale co na tom. Slouží tady všem i bez potřebných povolení,
která jsou v dnešní době nutná skoro na všechno. A běda jak ne.
Most je využíván všemi, podle potřeby. Policie přes něj jezdí řešit krádeže a vloupání v lese a
na polích, hasiči tudy jezdí na námětová cvičení i k ostrým zásahům, chataři ke svým příbytkům.
Most vydrží i přejezdy těžkých lesáckých aut, ložených čerstvě vytěženým dřevem a jezdí tudy do
lesa i maminky s kočárky uspávat svoje ratolesti.
Za mostem v areálu Sport Clubu se otáčí většina aut, které zavítají do ulice Boženy Němcové, svoje
auta tady otáčejí návštěvy, obyvatelé z ulice i popeláři.
Přes most jezdí a chodí chataři, houbaři, turisté, projede tudy i sanitka, když je potřeba.
Kdysi bývala v těchto místech pouze dřevěná lávka. Ta se nacházela o 20 metrů níže a bylo to více
jak před 40 léty. Později od roku 2003 zde byl zbudován železný most, který byl z valníku nákladního
auta. Ten ale časem, jak roky plynuly, zrezivěl a objevovaly se v něm díry, přes které bylo vidět do
potoka. Svoje si odsloužil a bylo třeba jej něčím nahradit.
Poslední a také současný most se narodil v roce 2008. Na jeho zbudování se podíleli členové Sport Clubu
Ráječko, protože most navazoval na jejich areál, kde měl SCR svoje zázemí a pořádal některé své akce.
Nápad zbudovat most byl také proto, že už se sport clubákům nechtěl neustále udržovat přejezd přes
potok. Bylo to náročné a bylo třeba pravidelné údržby, protože vozidel, která jezdila do lesa pravidelně,
stále přibývalo. Občas přišla velká voda, která zpevněný brod poničila a odnesla podloží.
Pustili jsme se proto do realizace mostu. Dvě odtokové železné roury pochází ze staveniště z Brna. Tam
jsme si pro ně zajeli náklaďákem osobně. Mají průměr 60 cm, délku 4,7 metru a tloušťku pláště 1,5 cm. Obsypané
jsou štěrkem a kamenem nalámaným ve Lhotě Rapotině. K jeho zbudování postačila jedna sobota a po dobu stavby
přejezdu na nás celou dobu pršelo.
Byla to ale parádní sobota a bavilo nás to. Nikdo nás k této činnosti nenutil a byl to jen náš dobrý
pocit z budování něčeho, co bude sloužit nejenom nám.
Později byl dobudován ještě taras z jedné strany mostu, aby velká voda nepodemílala břehy.
Na realizaci a následném udržování tohoto přejezdu se podíleli.
Lea Přibylová, Milan Vašek, Petr Stříbrcký, Aleš Přibyl, Zdeněk Přibyl ml, Zdeněk Přibyl st.,
Oldřich Musil, Karel Stloukal, Miloš Růžička, Martin Blažek, Jiří Máša, Josef Fojt st, Zdeněk Nečas, Petr
Hajdamach, Roman Valtus, Jiří Oskar Škaroupka, Bohuš Růžička a Zdeněk Hruška.
Pozor, most nemá zábradlí, a až to jednou zjistí úřady, všechny nás zavřou.
|
