|
neděle, 22. ledna 2006
Je neděle brzo ráno, vstáváme a Kamil nás objíždí autem. Za rozbřesku si to uháníme na vsetínsko
a čeká nás autem štreka asi 140 kilometrů. Řidič je Kamil, vedle Roman a vzadu Luďa a Priba.
Počasí kolem nuly, ale na dnešek hlásí prudké ochlazení. „Zákopčaníci“ měli nakonec pravdu,
během cesty klesla teplota na –10°C a potom nahoře na –15°C.
První objímačka byla v Huslenkách „Na hřebíku“, kde jsme dali u Orságů čajíček a štamprdličku,
popojeli jsme, vyzvedli další kamarády a popojeli jestě 10 km autem. Ani už si nepamatuji jak se
jmenovala poslední dědina, do které jsme přijeli. Vím jen, že místní kluci co šli s náma nám
vyprávěli, že před měsícem tady tak nasněžilo, že byli týden bez elektřiny a museli sem naběhnout
vojáci, aby těžkou technikou zpřístupnili cestu.
Vyrážíme. Končí civilizace, cesta je zpočátku vyfrézovaná, ale za chvíli už se střídáme na špici
a prošlapáváme cestu v hlubokém sněhu. Zima nám není, je to makačka. Pomalu stoupáme do kopce,
chvílemi je po pas sněhu a tváříme se, jako bychom zdolávali něco v Himalájích. Za hodinu a půl
jsme nahoře a začalo být vidět trochu i do údolí pod náma.
V této chvíli si dokážu představit, že někdo umrzne na horách. Foukal nám pořádný vítr a bylo
–15°C. Držka mrzla a nedalo se nikam schovat. Potřebovali jsme, ale vrcholovou fotografii a čekali
než Roman nastaví foťák. Za tu chvíli jsme promrzli na kost, foťák cvakl a hned jsme se zalezli do
závětří za stromy.
Vrchol byl zdolán a vracíme se zpět. Dolů to šlo rychle, sníh krásně tlumí, děláme dlouhé kroky
a občas si někdo střihne salto do hlubokého sněhu. Jsme spokojení, nedělní procházka stála za to.
Je poledne, loučíme se s ostatníma a my lažánečtí, blanenští a ráječkovští jedeme ještě do Huslenek
k Orságům, na dobrý oběd. Pak už jen cesta směr Blansko a všichni se těšíme na pondělí do práce.
ZPĚT na hlavní stránku.
|
