|
foto z bajkování ve Zděchově TADY
Bajky, pot, pivo a krásná příroda.
Víkend, 22.23.24.5.2015
Perfektní víkend na horských kolech, čistá hlava, fyzická zátěž a odměna u píva. Byla
to ale šichta vůbec se sejít. Tři kamarádi se kvůli povinnostem omluvili hned na začátku
a jeden musel odjet v polovině víkendu.
Základní parta se ale nakonec vytvořila a mohli jsme vyrazit.
S Luděm bereme v pátek dovolenou a brzo ráno vyrážíme, Jarda s Liborem museli do práce
a přijeli až v šest večer. Ráno startujeme každý svým autem, ale jedeme společně, směr
na "valachy". Krátká zástávka byla v Bystřici pod Hostýnem pro pečivo, přehoupli jsme
se přes kopce Troják a Tesák do Vsetína a konečná byla ve Zděchově, malé krásné
vesničce, kde jsme měli základnu.
Paní majitelka nám nechala klíče od domečku ne pod rohožkou, ale pod dlažební kostkou.
Vybalujeme, skládáme kola, chvilka odpočinku u kávy a v poledne "sedláme" naše bajky a
vyrážíme do hory.
V této oblasti se dá na kole pouze stoupat. Na konci Zděchova přeřazujeme na "večerníčka",
prudkým stoupákem míjíme poslední domy a vyjíždíme k Hajdovým pasekám. Ukazuji Luďovi
místo, kde byl před léty spatřen medvěd a uklidňujeme se myšlenkou, že to byla absolutní
výjimka, která se již nebude opakovat. Hajdovy paseky je zaniklá dědinka, kde zbyly jen
staré domky a kde již nikdo trvale nebydlí.
Dostáváme se do lesa a stoupáme jednou z mnoha svážnic. Nevíme, kde jsme, ale potřebujeme
úplně nahoru, kde by měla být červená turistická značka, což je hřebenovka směr na Kohútku,
jeden z nej kopců v okolí. Na jedné z křižovatek zjišťujeme, že žádná z cest nás na hřeben
nezavede, takže tlačíme kola mezi stromy přímo k vrcholu. Cesta tady nikde není, takže se
čtvrt hodiny trápíme a potíme v pořádném stoupáku. Stálo to ale za to, červenou objevujeme
a pak už to bylo super bajkování. Kořeny, bláto, kaluže, sjezdy, stoupáky, kameny, chvílemi
kola tlačíme. Prostě terén, který se mně líbí.
Míjíme několik rozcestí. Sedlo Valašská Kyčera (791m), dostáváme se na hranici se Slovenskem,
půl kilometru odsud je Makyta. Odtud kopírujeme hranice, dostáváme se na Papajské sedlo (691m).
Tady opouštíme hřeben a jedeme po svážnici podél hřebenu na Slovenské straně. Bylo to několik
kilometrů a hrozná cesta. Spousty míst rozrytých od lesáků, hluboké kaluže, které nešly místy
objet. Matláme se v blátě a byl to zážitek. Po několika kilometrech se dostáváme na Kohútku.
Pořádně tady foukalo a byla zima, přioblékáme se a sjíždíme do Nového Hrozenkova a podél Bečvy
se vracíme a zastavujeme na pivo v Huslenkách.
Opíráme kola a jdeme se odměnit do hospody. Hlad a žízeň se dostavili v plné parádě. Posedíme,
pokecáme a jedeme na základnu, rychlé převléknutí a jdeme za klukama do hospody ve Zděchově,
kteří mezitím dorazili z Brna.
Pivo ve zdejší Zděchovské krčmě chutná, tak je nám ogarům dobře. S Luděm jsme najeli 38km,
průměr 10,5km/h což odpovídá náročnosti terénu, převýšení bylo skoro kilometr.
Je ráno, rychlá snídaně, pak kafe na rozhýbání srdíčka a vyrážíme tentokrát ve čtyřech.
Stoupáme ze Zděchova po modré na hřeben Radošov (705m). Jsme opět na hřebenovce, jako včera
a jedeme po červené. Sil od včerejška ubylo, to s Luděm cítíme, ale musíme makat, druhá půlka
teamu je nadržená a neustále nám odskakuje. Míjíme rozcestí Šerklava (798m).
Luďa se námi loučí před Papajským sedlem a sjíždí do xxx. Musí odjet domů, tak zůstáváme ve
třech. S klukama držím tempo, jsou na mě moc rychlí a chvílemi to dost bolí. Jsme na Kohútce,
zima a vítr je zde jak v ruským filmu. Jdeme do bufetu na pivo a na gulášovku.
Hadry na nás moc neschnou, po hodině se teple oblékáme, na řadě jsou i rukavice a návlek na
hlavu. Vyrážíme dále, po hřebeni přes Portáš až na Malý Javorník (1019m). Tady už melu z
posledního, v každém kopci mně kluci odskočí a musím to dohánět ve sjezdech, nebo na mě čekají.
Popojíždíme ještě na sedlo Příschlop (850m). Původní plán dojet na Velký Javorník rušíme hlavně
kvůli mně. Už bych si to neužil. V této chvíli jsem si toho užíval až dost.
Čeká nás ale nádherný 8km sjezdík po zelené do Velkých Karlovic, na který se těšíme od rána.
Věděli jsme, že to bude paráda, ale bylo to ještě lepší. Citlivě vybraná trasa, žádný hrrr dolů,
takže jsme se pěkně projeli jak lesem, tak po loukách. Po cestě nádherná stavení, mokré šutry a
kořeny. Pěkně jsme si vyladili techniku jízdy a sjeli dolů k Bečvě.
Potom už jen stíhačka po cyklostezce do Huslenek do hospody na dvě piva. Vyšlo nám to perfektně,
sedáme do hospody a venku začíná pršet. Navštěvujeme ještě naše kamarády Na hřebíku a jedeme
uklidit kola do stáje.
Rychlá sprcha, dobrá káva a jdeme do hospody. Kluci jsou spokojení, já také, ale klepu se jak
drahý pes. Trochu jsem to prostě přehnal. Po těle mírný třes, trochu zimnice, v hospodě mi pivo
nechutná a jsem rád, že vypiju aspoň jedno. Později už ale dobrý, vše se ustálilo a jdeme spát.
Spaní bylo úžasné, na jeden zátah.
Je ráno, snídáme a potom káva. Kluci Jarda a Libor vyrážejí ještě na kolo. Balím, loučíme se a
nikdo neví, kdy se zase sejdeme. Navštěvuji ještě po cestě Pulčínské skály a bajkový víkend končí.
Kluci dík, stálo to za to.
Další bajkovačky s brňákama
S meriďákama na Vysočině 2014
TADY
Drásal 2008
TADY
Ytong Bike Tour 2006
TADY
Drásala ke čtyřicátinám 2005
TADY
|
