|
sobota, 20.8.2011
Byl to fakt Mazec. Ještě teď, dva dny po závodě se klepu jako ratlík a strhaný jsem jak
námořnický lano. Machrovat se nevyplatí a tady se mi to vymstilo.
Po čtyřech letech se začalo šuškat, že se pojede Žernovský Mazec. Mnozí tomu nevěřili,
ale byla to pravda. Závod s velkým jménem převzali pořadatelé z Brna a nechali vše při
starém.
U prezentace jsem mezi prvními a dostávám kvalitní číslo 77. Jedu dlouhou, 50 km a lehce
opovrhuji všemi, co se přihlásili na poloviční trať. Tvrďáci totiž jezdí dlouhou. Dostávám
igelitku, v ní pár letáčků, poukázku na jídlo a jeden bidon. Za 350 korun trochu chudý, ale
lepší bylo Nové Město, tam chtěli za bajkový maraton pětikilo a v igelitce byl pavouk. Dost
ale pomluv, účast je dobrovolná.
Cesta moje míří do restaurace Ahoj na pivo a kávu. Zdravím se s "Kovbojem", majitelem
restaurace a také zakladatelem tohoto závodu. Hlubokým hlasem mě zdraví a pevným stiskem
ruky mi srovnal kůstky, co rostou hned za prsty. Dávám si pivo, kafe a kecáme o životě.
Přijíždějí další a další závodníci, ladí se stroje, cpou si kapsy dresů, vymýšlí taktiku.
Moje taktika je jednoduchá a stejná jako minule. Vystartuji poslední, udělám si po cestě pár
fotek a chtěl bych předjet aspoň 20 lidí. Zní to hezky, mazácky, ale zapomněl jsem na jednu věc.
Mám najeto od ledna jen 900 kilometrů a to jsou většinou šomtačky na kole do práce a zase domů.
A další na co jsem zapomněl je, že padesátku jedou jen ti, co mají najeto.
V jedenáct se ozval startovní výstřel a balík, čítající 75 hlav se vydal do pohybu. Kryl jsem
jim všem záda a snažil se udělat za jízdy nějakou fotku. Po pěti minutách už nebylo koho fotit,
všichni zmizeli. První náročná pasáž bylo stoupání na louce, zajíkám se díky nedostatečnému rozjetí,
chytám svěží luft rozkvetlé louky a mám dojem, že mi plíce fachčí jen na 50%. Ve sjezdu mi zavazí
jeden závodník, předjel mě na horizontu a teď mě brzdí, protože sjezdovou techniku mám daleko lepší.
Později do kopce mi ale zmizel a viděl jsem ho až u párků.
První kolo v pohodě, jen mě trochu překvapila hloubka prvního brodu, protože jsem tam nalítl trochu
rychleji. Fotograf číhal, ale očekávaný přemet se nekonal. Po cestě jsem předjel 8 lidí a první kolo
měl za 1:27 h. Doplňuji bidon, fasuji banán a tatranku, v rychlosti laškuji se svými fanoušky. Směle
se vydávám na trať, louku jsem ještě přežil, ale pak už to bylo jako kdybych najel do stěny. Nohy se
netočily, cesta hrála různými barvami, v těle se odehrávaly podivné chemické procesy a pokoušely se o
mě mrákoty. Ve sjezdech to vždy na chvíli ustalo a pak se to znovu vrátilo ještě ve větší síle. Předjelo
mě 5 lidí a mihli se kolem mě jako bych stál na místě. Někteří se mi podívali do očí, jestli neumírám
a se soucitem odjeli. Musel to být žalostný pohled. Nemusím ani psát, že některé kopce jsem tlačil,
abych si zachránil život. Když jsem v těch normálních kopcích vstal do pedálů, chytaly mě křeče do
stehen, tak honem zase do sedla.
Jeden náročný úsek byl ještě po výjezdu z Malé Lhoty, když se odbočilo do lesa. Hned u cesty tam stál
úl a v cestě létalo hodně včel. Přivírám oči, zavírám pusu a projíždím posledním náročným úsekem.
Nepovedlo se. Jedna dělnice se mi dostala škvírou do přilby a podle zvuku bojovala o život. Ne že
bych jí v té rychlosti něco způsobil, to snad ani nešlo. Úplně jsem cítil jak se tam mele, mlátí
zadečkem a z prdele jí leze žihadlo. Naštěstí mě neglbla a mohl jsem v klidu dojet do cíle. Poslední
metry, za potlesku posledních diváků jsem dělal jako že nic, že jsem v pohodě, ale kdyby byla v cíli
postel, chvilku bych dáchnul.
Můj čas byl o 40 minut horší, než v roce 2006. Měl bych se nad sebou zamyslet. Přesto jsem za sebou
nechal 14 lidí.
Každý závodící bajker si prožije v závodech krizovek až běda, takže z toho nebudeme dělat vědu. Bylo
to pěkný, ani nebylo moc bláta a hezky jsme se vyřádili. Je dobře, že těchto akcí je zatím hodně. Jen
jedna vítka pořadatelům. Lépe označit trať v krizových místech (velkou šipkou vápnem na zemi) a rychleji
seřadit výsledky v excelu. Nezdrhne vám tolik lidí ještě před vyhlašováním.
Další fotky Mazec 2011
Ještě můj mazec (2006)
|
