|
Sobota, 14.7.2007
Dospělý věk nemá v žádném případě vliv na některé voloviny, zvlášťě, když jde o sázku. A my se vsázíme
rádi.
Jedna taková hecovačka proběhla v roce 2007 v Ráječku. Bylo to takové blbé rýpnutí u piva, kdy jsme
mezi řečí s Oskarem prohodili, že prostě i amatér může porazit kvalitního rybáře, v tomto případě to
byl Luba a Miloš. Vsázíme se rádi a po vyslechnutí spršky nadávek do amatérů, co si vypíchnou háčkem
oko, jsme si na to plácli.
Sraz byl v Ráječku u bývalého rybníka. Pamětníci vědí o čem je řeč, protože kdysi tekla voda i kolem
obecního úřadu a byl tady také malý rybník, ze kterého se později stala požární nádrž. Tady jsme se
přivítali
a nekompromisně začali s taktikou. Nikdo totiž neví, jak velké potvory
tam dole plavou a co žerou. Vsadili jsme proto na
červy
, to by mělo na ty půlmetrové
potvory platit.
Sundáváme víka a pod náma se mrskají první ryby, které překvapilo světlo. Je šest hodin večer a slunce
pomalu zapadá. Ve vzduchu visí překvapení. Dorazili jsme s Oskarem později, naši soupeři byli už na
značkách a zdá se připraveni.
Nachystali si na nás speciální zkrácené
pruty
, zatímco my jsme se spokojili s
klasikou
.
Trochu mě znervózňuje potutelné usmívání našich protivníků. Pravda, háček by se měl zapíchnout rybě
do huby a ne do mého prstu, ale o to více se zdůraznilo, že jsme fakt amatéři. Bude to daleko větší
prožitek, až vyhrajeme.
Jenže, stalo se co nemělo. Trvalo to pár minut a ryba jim
zabrala
. Sice ne velká, ale
ryba
to je a sázku jsme prohráli. Útrpně jsme si museli vyslechnout jejich
přihlouplé oslavné
chorály
a smutně jsme
koukali
do vody. Vidina
našeho vítězství, kdy se nám bude na vlasci mrskat ryba podle našich
představ
se rozplynula.
Navíc se sbíhali domorodci, na které jsme byli tak akorát zvědaví. Ale všechno jim za nás ochotně osvětlili
Lubka s Milošem a nešetřili chválou na svoje osoby. Stejně v tom jejich bleskovém úlovku musela být nějaká
sviňárna.
Ale nic naplat, museli jsme to
zapít
a zkoušeli jsme srovnat skóre. Jak na sviňu
Oskarovi spadla do „rybníka“ špůlka s vlascem, což u ostatních vyvolalo takové křeče, že jsme se váleli
po zemi, držíce se za břicho. Začalo se stmívat a některým lidem nedalo spát, proč ležíme na zemi
uprostřed dědiny. Hlavně ale, každý chtěl vědět, jak to
dopadne
. Nedopadlo to
nijak. Prohráli jsme 1:0 a z piva mi tak vyhládlo, že bych klidně sežral i ty červy. Nakonec jsem se
spokojil s rohlíkem, ryby na něj stejně nejdou a mně zachránil život.
Balíme, jdeme na pivo a celý večer posloucháme, že až budeme zase chtít prohrát, máme se klukům ozvat.
|
