|
Je první „pozimový“ nádherný den plný sluníčka. Většina lidí, co mají
víkend volný, se rozdělila na dva tábory. Jedni cestují a druzí okupují
svoje milované zahrádky. Zahradu máme velkou jak fotbalové hřiště, ale
přidáváme se k těm prvním.
V Deblíně zastavujeme na náměstí a oslovujeme prvního muže v mých letech
a byla to trefa. Nevím, jestli bychom našli někoho fundovanějšího. Pán věděl,
o čem mluvíme a zmiňuje se také o spoustě dalších lidí, co kámen v Deblíně
hledali. Náš zachránce navíc dělal do revoluce (1989) lesníka a terén v okolí
velice dobře znal. Cesta ke kříži zní tak složitě, že jsme museli použít tužku a
papír. Loučíme se a natěšeni vyrážíme. Hledáme ale dlouho, místo stovek metrů na
našich náčrtcích to nakonec byly kilometry a objeli jsme hodný kus lesa. Takže
nebudeme dalším hledačům nic popisovat a raději přikládáme označené místo na mapě,
což bude srozumitelnější. Přímo v Deblíně ale rozhodně nehledejte a jeďte rovnou
do Pánova. Je to nějaký kilometr navíc, ale hledání odsud je rozhodně snažší.
ZPĚT na hlavní stránku.
|
