Nedělní výlet plánujeme strávit hledáním smírčích křížů. V deset sedáme
do auta, trocha benzínu do nádrže a uháníme z Blanska přes Svitavy a
Litomyšl. Zastavujeme v obci Višňáry. Hledáme dům čp.7 ale nedaří se.
Neví to ani lidé z podobného čísla. Zkoušíme projíždět ulice autem a daří
se. Zvoníme u domu, ale nikdo tam není. I u dalšího domu je „mrtvo“. Takže
volíme osobní průzkum okolí. Po chvíli kříž nalézáme, ale je v soukromé
zahradě, nebo háječku. Nedá se nic dělat, v domech nikdo není, tak si
dovolujeme vstoupit zřejmě na soukromý pozemek. Nic zlého ale neděláme, pár
fotek do alba a odjíždíme.
(Úryvek z knihy Kamenné kříže Čech a Moravy)
Latinský kříž s částečně odhaleným soklem a levým ramenem uraženým. Na lícní
stěně má letopočet 1706 a fragment nápisu.
Rozměry: 98x52x12 cm.
Stojí mimo hlavní cestu v rohu svažité zahrady rekreační chalupy čp.7 skryt
ve skupině jehličnanů.
Úryvek z kroniky, kde je kříž zmiňován:
Starou středověkou rychtu na Kavčině č.41 drželi po roce 1530 Duštové, pocházeli
snad z Čisté (tehdy Litrbachy), pak ji roku 1679 koupil Matěj Fikejz z Tisové ze
starého rodu, který tam žil už za krále Jiřího z poděbrad před r.1470. Předkové
přišli snad z Německa za krále Přemysla Otakara po roce 1260. Příjmení Fikejz se
dávalo tehdy kovářům. Bylo to rok před selským povstáním, které bylo na různých
místech v Čechách - na jednom místě např. vojáci kyrisníci posekali 31 vzbouřených
sedláků, kdežto u nás byli asi jen 4 pokutováni usmrcením. Byl to Lukáš Pokosta,
mlynář, kterému potom r.1914 - nedlouho před mobilizací k 1. svět. válce v
červenci - postavili v Dolním Újezdě pomník od sochaře Štursy. Dal k povstání
poslední povel, ale hlavním rebelantem byl také popravený Matěj Abraham, který se
narodil v Korašicích, kam přišel jeho děd r.1574 a otec koupil statek, který po
něm převzal bratr Václav, ale toho r.1644 "zamordovali soldáti" a Matěj měl po něm
hospodařit, ale asi na to nestačil, statek v ceně 400 kop grošů prodal a koupil za
220 kop Zdražilův grunt v Lubné, ale i ten později prodal a koupil za 130 kop od vojáků
vypálený statek v Poříčí, kde byl potom nějaký čas rychtářem. Když dříve nějaký rytíř
podobně "upadal", říkali o něm, že "přišel z koně na psa". Je mi divné, že mu sedláci
důvěřovali...
Matěj Fikejz koupil sice starou rychtu, ale hned se nestal rychtářem, tím byl Jakub Doucha,
chalupník z Kaužiny, teprve po jeho smrti se stal Matěj rychtářem, ale dlouho jím nebyl.
Asi roku 1700 v červenci byl zákeřně zastřelen cestou do města nebo zpět od nějakého čeledína ,
který se snad mstil za to, že byl odveden na vojnu. Při staré cestě ve Višňárech byl
pak na tom místě postaven tak zvaný "smírčí kříž" z jednoho kamene vytesaný s nápisem.
Ležel však dlouho svalený v trávě a nápis se vydrolil. Podobný kříž stával u řeky v Lukách,
kudy se v zimě r. 1604 vracel z města vraclavský rychtář a jiný vozka mu nechtěl vyhnout asi
ve sněhu, měli čagany (sekerky) a začali se bít, raněný rychtář cestou zemřel.
Podobné příhody se stávaly na cestách a proto těm křížům říkalo také "cyrilometodějské", že
snad byly postaveny na paměť věrozvěstů. Vědělo se také, že v Čechách bylo asi 14 starých
kostelů, zasvěcených sv. Klimentu, jehož kosti nalezl sv. Cyril na Krymu, první byl právě v
Litomyšli, zbořený asi r.1440, a vědělo se už tehdy, že jej založili tito sv. bratři ačkoliv
nevíme, zdali do Čech přišli, ale asi k nám poslali svoje žáky. Kdybychom přijali tu myšlenku,
že onen první kostelík v Litomyšli založen byl už za života sv. Metoděje, který zemřel r.885,
pak by i náš kostel mohl být založen v téže době, neboť nezakládali jen kostely sv. Klimenta,
ale také kostely P. Marie a sv. apoštolů. Záznamy se však nezachovaly a tak ani nevíme, komu
byla zasvěcena stará kaple kruhového půdorysu o průměru asi 560 cm, zvaná rotunda. Podobné
se stavěly už v době sv. Metoděje. Snad byla zasvěcena sv. Michalu. To bylo asi i křestní
jméno sv. Metoděje, toto jméno dostal až v klášteře. Naše rotunda byla v dobrém stavu, ale
pro její velké stáří neměli pochopení a tak ji asi r.1834-5 zbořili. V Makově byla nejdříve
také rotunda sv. Víta, jejím vzorem asi byl původní kostel sv. Víta postavený na Hradčanech
svatým Václavem. Zůstal z ní kus zdiva za hlavním oltářem a k tomu byla asi roku ...... tady
úryvek z kroniky končí.
Fotografie z ašského archívu - rok neznámý.
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
Rok 2015
ZPĚT na hlavní stránku.
|